Kondice


Kondice a pohyb v tenise

Kondiční připravenost je důležitým předpokladem sportovního výkonu v tenise, její význam se zvyšuje zvláště po 12. roce věku. Na vrcholové úrovni je kondice pro úspěch hráče stěžejní, její podíl na výkonu v tenise je uváděn kolem 40% (Zháněl)

Charakteristika tenisu z hlediska sportovního výkonu (Zháněl)

Herní charakteristika

- opakované, intenzivní, krátkodobé pohybové činnosti, které se skládají z jednotlivých úderů a pohybových činností

Časová charakteristika vrcholového tenisu

- doba utkání 2-5 hodin

- reálný hrací čas je významně kratší - cca 30% (antuka a beton)

- poměr zátěže a odpočinku je u mužů 1:4,4 a u žen 1:2,6

- průměrný čas k získání bodu je asi 6,5 s, většina bodů je získána v rozmezí 5-15 s, do 10 sekund je u mužů odehráno 72 - 90% bodů u žen 60-90% bodů

- je odehráno v průměru 8 úderů (4 na jednoho hráče), v poslední době ale spíše počet přibývá

- rychlost 1. podání u mužů přes 240km/h, u žen přes 200km/h, 2. podání u mužů kolem 200, u žen 180

Doba trvání herních výměn (2001, Schönborn)


muži       antuka    beton     tráva
do 5s    42-56%   56-65% 80-86%
do 10s   30-32%   22-24%  11-15 %
přes 10s 17-22%    8-10%      0-1%
ženy       antuka     beton     tráva
do 5s     30-32%   50-62%  60-75%
do 10s    30-32%   20-22%  18-20%
přes 10s 32-35%   15-20%   5-10%

Prostorová charakteristika tenisu

Počet uběhnutých metrů za 3 sety - rok 1991 (Stojan) 4250 m, rok 2000 (Schönborn) 2200 m, 2014 ???

- nejdelší možné běžecké úseky - 15m, nejčastěji ale 3-7 m (Zháněl, Böss, Schönborn)

- 80% úderů se odehraje na vzdálenost cca 2,5 m a dalších 11% na cca 4,5m (Weber), tedy přes 90% úderů se hraje na úseku maximálně 9 m

- z toho vyplývá, že tenis vyžaduje zejména: výbušnou a reaktivní sílu, frekvenční rychlost, reakční rychlost a koordinaci

Fyziologická charakteristika tenisu

- 70% hry anaerobní alaktátový systém

- 20% hry anaerobní laktátový systém

- 10% hry aerobní systém

Somatické předpoklady

- tělesné rozměry určují styl hry: hráči menších postav udržují míč déle ve hře, hrají spíše delší výměny v očekávání chyb soupeře, hráči vyšších postav je typická spíše razantní hra s tvrdým podáním, snahou o zakončení vítězným míčem a s přechodem na síť

- tělesnou výšku je možné předpovědět (více možností)

- tělesnou výšku nelze považovat za faktor limitující, ale pouze ovlivňující sportovní výkon v tenise

Motorické předpoklady

- síla, rychlost, vytrvalost a koordinace patří mezi významné faktory limitující, resp. ovlivňující výkon

- při stanovení vlivu jednotlivých motorických schopností na výkon v tenise je třeba vycházet z herních, časových prostorových a fyziologických nároků tenisové hry

- rychlost - reakční a akční

- síla - startovní a výbušná

- silová vytrvalost

- specifické koordinační schopnosti

Význam motorických schopností v tenise (Crespo, Schönborn, Miley)

Po tenis jsou nejdůležitější motorické schopnosti v tomto pořadí: koordinace (90%), výbušnost a obratnost (80%), rychlost reakce (70%), elasticita (60%), rychlost, síla, aerobní vytrvalost (55%), dynamická rovnováha, silová vytrvalost, flexibilita (50%)

Kondiční schopnosti a jejich dlouhodobý vývoj - rozvoj kondice musí zohledňovat specifika přirozeného vývoje od dětství po dospělost (Crespo, Miley)

schopnosti     5-8     8-10     10-12     12-14     14-16     16-18     18-20     20+ roků
maxim.síla                                             1           2          3            3         progres
exploz.síla                               1            2          2           3      progres    progres
silová vytrvalost                                    1          2           3           3          progres
aerobní vytrval             1           1            2         2           3       progres   progres
anaerobní vytrvalost                             1          2           3          3           progres
rychlost reakce            1           1            2         2           3          3           progres
flexibilita          2           2          2           3     progres progres progres progres
koordinace      1            2          3           3     progres progres progres progres

1 - počáteční trénink (1-2x týdně), 2 - zvýšení tréninku (2-4x týdně), 3 - vysoce výkonnostní trénink (4x a vice týdně)

Z obecných tréninkových zásad kondičního tréninku: postupovat od lehčích cvičení ke složitějším, postupně zvyšovat frekvenci, intenzitu, zátěž a délku cvičení. Zlepšení kondice lze očekávat po 4-6 týdnech. Trénink musí být zábavný, různorodý, soutěživý, měl by respektovat individuální rozdíly (věk, herní úroveň, kondiční úroveň, tělesné dispozice), respektovat principy adaptace a odezvy organizmu. Nelze zapomenout na zařazení aktivního a pasivního odpočinku.

Rychlost - trénovat na začátku TJ po důkladném rozehřátí a rozcvičení, technika běhu, pozor na dostatečný odpočinek mezi sériemi (netrénovat rychlostní vytrvalost), krátké úseky se změnami směrů (typické pro tenis), 5-10 opakování, 1-5 sérií, doba zátěže 3-10s, přestávky mezi opakováními 15-50s, mezi sériemi 90-150s, zátěž : odpočinek 1:5, intenzita až 100%

1. akční = běžecká rychlost - podoba krátkých sprintů se zastaveními a rychlými změnami směru. Úrověň akční rychlosti je v tenise podmíněna explozivní silou pro start a a následným krátkým sprintem k míči zejména do stran, dále silovou vytrvalostí=schopnost vydat stejné množství optimální síly i po 2-3 hodinách zápasu. Dále podmíněna sprinterskou rychlostí - 1 max. 3 krátké sprinty za sebou během výměny v kombinaci s opakovanou změnou směru. Většinou není podmíněna rychlostní vytrvalostí, to je 4 a více opakovaných po sobě následujících sprintů (i když v současném tenisovém pojetí Djokoviče a Nadala není uplně pravda)

2. reakční rychlost - je úzce spjata s anticipací a obě jsou podmíněny rychlostí příjmu informací a jejich zpracováním (Zháněl). reakce je vždy spojena s anticipací (není vrozená, lze se ji pomocí vhodných tréninkových cvičení naučit a rozvíjet)

V tenise (obdobně ale i v badmintonu,..) nelze nikdy mluvit jen o rychlosti jako takové. Hráč musí rychle vnímat, rozhodovat se, rychle jednat a to vše v časové tísni. R. Schönborn zavedl proto pojem "úderová pohotovost" nebo dle jiného odborníka "motorická úderová obratnost". V jednotlivých herních situacích tak rozhoduje vnímání a anticipace, dále neurální a motorická reakce, maximálně rychlý start a zrychlení z nuly (startovní síla, explozivní síla a rychlostní síla) a koordinace. Proto v tenise mluvíme o komplexnosti tenisové rychlosti. Podle mnohých odborníků je pro tenistu nejlepší trénovat rychlost na dvorci s raketou v různých herních situacích (třeba i s využitím nahrávání z koše).

Síla - před tréninkem rozcvičení, rozehřátí, vždy střídat cvičení pro horní a dolní polovinu těla, po silovém tréninku zařadit den odpočinku. zátěž zvyšovat postupně, využívat hlavně váhu svého těla, postupovat od zátěže větších svalových skupin k menším.

Výbušná síla - střední zátěž s rychlým opakováním. Je snaha o provedení co nejrychlejšího pohybu, nebo snaha o co nejrychlejší zrychlení. je vhodné ji rozvíjet již od mladšího školního věku (odrazy, hody, poskoky, švihy), postupně lze podmínky ztěžovat a s pokročilejším věkem přidat odpor. Rozvíjet sílu lze plyometricky (předpětí ve svalu - např. seskok a následný výskok, běh do schodů, švihadlo) nebo rychlostně - např. dřepy a výpady.

Význam síly pro tenis:

- razance úderů (podání, smeč,...), bez síly nelze dosáhnout optimální úrovně rychlosti, výbušnosti, nedostatčná úroveň síly může vést ke vzniku svalových dysbalancí, naopak přílišný rozvoj ke snížení rychlosti a flexibility.

Vytrvalost

Aerobní trénink má probíhat při TF 70-85% maximální TF (např. 220-věk), anaerobní trénink při TF nad 85% maximální TF (není vhodné zařadit v předpubertálním věku). Pro tenisty je nejlepší formou rozvoje vytrvalosti a tréninku kardiorespiračního systému intervalový běh. Chybou je zařazování dlouhých, pomalých vytrvalostních běhů.

Koordinace - ovlivňuje výrazně všechny druhy rychlosti i vývoj tenisové techniky a její systematický rozvoj má rozhodující vliv na komplexní vývoj výkonnosti tenisového hráče.

Diferenciační schopnost - umožňuje, že raketa je vedena tak, aby byl míč zasažen středem rakety, raketa je nastavena k míči přesně s ohledem na rychlost a křivku letu míče, směr pohybu rakety ovlivňuje dráhu letu míče, velikost silového nasazení rychlost letu míče (tempo hry)

Orientační schopnost umožňuje hráči optimální orientaci v prostoru a čase a vnímání dalších podnětů (vlastní postavení a pohyb, pohyb soupeře, vlasnost letu míče). na základě této schopnosti se hráč rozhoduje o vlastní akci (útočné, či obranné)

Rovnováhová schopnost - provedení úderu ze stabilního rovnovážného postavení. Význam vyplývá z nutnosti provádět často údery s vysokou přesností z rychlého pohybu k míči a od něj

Reakční schopnost - vysoká rychlost letu míče, velké herní pole, reakce na pohyb protihráče a současně na let míče, vliv vnějších faktorů

Rytmická schopnost - udržení vlastního úderového rytmu, vnímání změn rytmu nebo tempa (vlastního i soupeřova), sladění pořadí rytmických činností (běh-úder-běh), ekonomická změna svalového napětí a uvolnění


Kineziologická charakteristika tenisu

V této kapitole si stručně vysvětlíme některé, pro tenisového trenéra důležité, pojmy. Kineziologie je obecně nauka o pohybu. Tenis působí na pohybový aparát relativně komplexně, vyžaduje zapojení většiny kosterních svalů, přesto vzhledem k rozdílnému zapojení horních končetin patří mezi sporty, které pohybový aparát zatěžuji nerovnoměrně. Hrající horní končetina je nucena ovládat tenisovou raketu při jednotlivých úderech a právě držení rakety zodpovídá za nerovnoměrné zatížení vyžadující téměř nepřetržitou kontrakci flexorů zápěstí a prstů. Současně čím rychlejší je pohyb paže při úderu (závisí též na rychlosti míče), tím se kontrakce těchto svalů zvyšuje. Největší rychlosti dosahuje míč při podání (Havlíčková). Aby celá paže, předloktí a zápěstí byly v okamžiku úderu zpevněné a hráč tak přenesl energii z dolních končetin, trupu a horních končetin do míče, je nutné, aby extenzory zápěstí a prstů byly v izometrické kontrakci. Stisk rakety je největší v okamžiku odrazu míče od strun.

Podle sledování aktivity svalů (Severa) bylo prokázáno, že u vysoce trénovaných tenistů existuje oboustranná aktivita svalů horních končetin a i při asymetrické zátěži a pohybové činnosti působí trénink na obou stranách (bilaterálně). Je však jisté, že tato oboustranná aktivita chybí u začátečníků, je méně výrazná u leváků a chybí u tenistů, kteří hrají nedominantní horní končetinou. I nehrající paže se významně podílí na průběžném vytváření posturálních podmínek pro realizaci každého dílčího pohybu tenisty (příprava na pohyb před jeho zahájením, zajištění pevné opory v jeho průběhu a stabilizaci postoje po ukončení dílčího pohybu.

Tímto se dostáváme k pojmu postura. Postura je aktivní držení jednotlivých segmentů těla proti působení zevních sil, ze kterých má největší význam síla tíhová. Postura je zajištěna vnitřními silami, kde má hlavní úlohu svalová aktivita řízená centrálním nervovým systémem. K provedení optimálního pohybu je nutné zaujmout a udržet optimální posturu (vzpřímené držení). Postura vyžaduje zpevnění osového orgánu, tedy trupu s krkem a hlavou (Vařeka). Postura musí být vždy nastavená tak, aby bylo možné provést pklánovaný pohyb. Profesionální hráči jsou schopni odehrát kvalitně úder i ve zcela krajních pozicích, přitom musí bý splněna podmínka - kvalitní posturální nastavení segmentů pohybového systému.

Koordinační řetězec = postupné zapojování jednotlivých segmentů pohybového systému v určitém časovém sledu při dané činnosti. Jedná se o do sebe zapadající články řetězu, přičemž síla vyvinutá jedním článkem je postupně přenášena k dalšímu, což umožňuje účinný přenos momentů síly celým tělem. Posloupnost začíná od dolních končetin a končí na zápěstí hrající horní končetiny. Při zapojování jednotlivých složek řetězce se rychlost postupně sčítá a v ideálním případě raketa postupně akceleruje směrem proti míči a je současně hnána silou, která se rovná souštu jednotlivých sil (Heřmanová, Langerová). Pohyb probíhá odspoda nahoru, od velkých segmentů k malým, má správné načasování a progresivní průběh. Při správně provedeném koordinačním řetězci dojde k maximalizaci síly, zlepšení kontroly, oddálení únavy a prevenci zranění (Hoeven, Kibler).

Pro všechny, které kineziologie zaujala - odkaz: is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/index.html


Budování dlouhodobé výkonnosti v tenisu

Budování dlouhodobé výkonnosti v tenise (u?:) - jednotlivé tréninkové stupně a nejdůležitější tréninkové principy

Postupné budování výkonnosti - pokud má být toto budování úspěšné, musí vycházet ze znalostí o biologickém růstu, nutné tedy je přizpůsobit trénink věku hráče (z hlediska biologického i psychického). Jedná se zhruba o 15-18 let (od začátečníků k dosažení maximální výkonnosti), tedy asi 9-12 let od začátečníků po vstup do profesionálního tenisu.

Principy tréninku - všeobecné zásady tréninku (jeho plánování, provedení a řízení), které spočívají ve sportovně-vědeckých poznatcích a zkušenostech trenérů a expertů

  • Nejdůležitějším a základním tréninkovým principem je Princip podpory rozvoje a zdraví - sportovní podpora výkonu nebrzdí v žádném okamžiku fyzický, psychický popř. motorický vývoj, ale naopak podporuje a zohledňuje zdraví

Tréninkový stupeň

Věk


Všeobecná základní výchova (všestrannost)

cca 4 - 6(7)let


Základní trénink

cca 6(7) - 9(10)let


Trénink budování hráče 1

cca 9(10) - 11(13)let


Trénink budování hráče 2

cca 11(13) - 14(15)let


Propojovací trénink (přechod)

cca 14(15) - 16(18)let


Trénink maximální výkonnosti

od cca 16(19)let


  • velmi záleží na individuálních dispozicích jedince, v tenise všeobecně platí, že kolem 15-ti let by měl být hráč TECHNICKY "hotový" (ve 12-ti letech by měl mít zvládnuté všechny základní techniky, samozřejmě v základní formě)

Stupeň 1: Všeobecná základní výchova (všestrannost) - cca 4 - 6(7)let

  • děti se postupně zdokonalují v rychlých pohybech, pohyblivosti a koordinačních schopnostech, také v aerobní vytrvalosti, důležité je tedy předkládat přiměřenou a všestrannou nabídku pohybů, měla by dominovat především snaha o koordinaci
  • velmi důležitá neustálá obměna pohybů (kvůli nedostatečné schopnosti soustředění se), různorodost a zapojení celého těla, nikoli jen jeho části

Cíle:

  • všestranná příprava (rozmanitost, komplexnost)

Obsahy:

  • provozování různých sportů
  • v tenise pozvolné započetí se základní technikou - důležitější než technika úderů je však koordinace pohybů (ovládání míče a rakety)

Tréninkový plán:

  • v popředí stojí zábava
  • specifická tenisová cvičení zahrnují max. 30% veškerého cvičení
  • počet tréninků v týdnu: 2-5krát
  • počet měsíců v roce: 5-7

Turnaje:

  • soutěžení a hry, které většinou zahrnují více disciplín (tenis jako součást)
  • vše přizpůsobeno dětem

Stupeň 2: Základní trénink - cca 6(7) - 9(10)let

  • v tomto věku rychlé učení, velký rozvoj koordinace, reakční a frekvenční rychlosti, aerobní kapacity
  • specializace na tenis, ale stále důraz na všestrannost! (důležitá i technika hodů, skoků, běhu...)
  • větší důraz na kvalitu úderových pohybů, protože toto období je nejlepším věkem pro pohybové učení (to, co se precizně naučí zde, se dítě nebude muset jindy násilně přeučovat - velmi záleží na trenérovi!!!)

Cíle a obsahy:

  • zvládnutí základní techniky (mozek v tomto věku dorůstá zhruba do 90% konečné velikosti, proto je učení snazší), stále je ale technika pouze jednou částí z celého tréninku
  • cvičení reakční a frekvenční rychlosti (závislé na centrálním nervovém systému)
  • rozvoj koordinačních schopností (rovnováha, rytmus...), vnímání, předjímání, práce nohou, cit pro míč

Tréninkový plán:

  • čistě tenisová příprava asi 50% tréninku
  • počet tréninků v týdnu: 3-5krát
  • počet měsíců v roce: 6-8

Turnaje:

  • turnaje v mini a baby tenisu, výsledky však nejsou důležité, stejně tak by neměly být hrány soutěže s tzv. KO systémem (využití takových forem, aby se hrálo více zápasů - každý s každým, útěcha...), postačí turnaje v rámci okresu
  • týmové soutěže ve "vícebojích (tenis opět pouze jako jedna z disciplín)
  • žádné mistrovství, žádné žebříčky - přednost má zábava, nikoli vyžadování úspěchu, hráč se musí naučit i prohrávat
  • v zimě 2-6 turnajů
  • v létě 1-2 turnaje měsíčné
  • důležitý i tréninkový zápas (rozvoj taktického myšlení)

Počet zápasů v roce:

  • max. 20-30 zápasů (nikoli turnajů, nutnost vybírat turnaje, kde bude zápasů sehráno více - důležité je, aby byly jak výhry, tak prohry)

Principy:

- Princip účinného zatěžování podnětu - tréninkový podnět musí překročit určitý práh intenzity, aby byl tréninkově účinný. Nesmí být slabý ani silný, aby vyvolal optimální funkční a morfologické změny

- Princip optimálního vztahu mezi zátěží a odpočinkem - po účinné tréninkové zátěži je nutný určitý čas regenerace, superkompenzace - nahromadění energetického potenciálu nad výchozí úroveň (zvýšení výkonnostní úrovně hráče, nenastává po jednom zatížení), teorie dvou faktorů - po zátěži dochází k únavě a zároveň k nárůstu výkonnosti

- Princip variace tréninkové zátěže - změny intenzity v tréninku, obsahů, pohybové dynamiky, přestávek, celých tréninkových metod - pokud některé podněty trvají příliš dlouho, dochází ke stagnaci tréninkového růstu - !!!tzv. porušení zátěžové monotónnosti

- Princip věkové přiměřenosti - výkonnostní vývoj se vždy musí řídit podle biologického věku

Stupeň 3: Trénink budování hráče 1 - cca 9(10) - 11(13)let - první rozhodující etapa

  • fáze nejlepší schopnosti motorického učení - rychlé pokroky v koordinaci, reakční a frekvenční rychlosti, rychlostní síle - tento stupeň je tedy rozhodující etapou pro další růst výkonnosti!, chyby, které se udělají v tomto období , mohou být neodstranitelné!
  • snaha tedy o co nejvyšší kvalitu v oblasti techniky - časté opakování, do 12-ti let by měly být k dispozici všechny úderové techniky v základní formě!
  • stále je ale důležitá všeobecná příprava (ani v tomto věku by děti neměli hrát pouze a jen tenis, důležité je stálé rozvíjení koordinačních a kondičních schopností)), tenisová se však dostává do popředí

Cíle a obsahy:

  • Technická příprava: - jak již bylo řečeno: vysoce kvalitní technická příprava (úderů i pohybu), do 12-ti let zvládnutí všech technik
  • situační a zápasový trénink se dostává do popředí, se stoupající technikou se zaměřujeme též na taktiku
  • Fyzická příprava: - rozvoj rychlostní síly, reakční a frekvenční rychlosti, důležitá všeobecná pohybová příprava
  • v tomto věku nesmí dojít k přetěžování (nedostatky v oblasti maximální síly a anaerobní energetické připravenosti)

Tréninkový plán:

  • poprvé realizován celoroční tréninkový plán (s plány měsíčními a týdenními)
  • už v tomto věku velmi důležitá regenerace
  • počet tréninků v týdnu: 4-6krát
  • počet měsíců v roce: 8-9

Turnaje:

  • vytvoření plánu turnajů: nesmí jich být ani mnoho, ani nesmí být příliš těžké, účast na turnajích starších kategorií pouze tehdy, pokud má dítě šanci na nějaká vítězství
  • zápasy důležité pro taktický rozvoj, stejně tak pro motivaci a zvládnutí stresu
  • výsledky nesmí být přeceňovány, dítě musí umět bojovat, ale prohra nesmí být brána jako tragédie, pouze jako ukazatel, na co dál se v trénincích zaměřit

Počet zápasů v roce:

  • cca 40-50 zápasů včetně čtyřher (čtyřhry jsou jednak zábavou, ale také se v nich lze naučit několik technických detailů - krátký křížový ritern, volej ze středu dvorce...)
  • v tomto věku je důležité dodržování přípravných období bez účasti na turnajích (čas na nácvik, vylepšení, upevnění nebo změnu)

Roční plán tréninku a turnajů:

říjen - přechodné období, turnaje žádné


listopad - přechodné období, turnaje žádné


prosinec - první část přípravného období, turnaje 1 (max. 2)


leden - druhá část přípravného období, turnaje 1 - 2


únor - zápasové období, turnaje 2 - 3


březen - zápasové období / přechodné období, turnaje 2 - 3


duben - přechodné období / první část přípravného období, turnaje žádné


květen - druhá část přípravného období, turnaje1 - 2


červen - zápasové období, turnaje 2 - 3


červenec - zápasové období, turnaje 2 - 3


srpen - zápasové období, turnaje 2 - 3


září - zápasové období / přechodné období, turnaje 1 (žádné)

první část přípravného období: výstavba všech faktorů, především rozehrání drobné úpravy techniky, doladění fyzické kondice

druhá část přípravného období: taktický a zápasový trénink, komplexní a zápasu blízké aplikace natrénovaných prvků

zápasové období:vedle tréninku stojí v popředí účast na turnajích

přechodné období: určeno k zotavení a regeneraci

Principy (navíc k těm předchozím):

  • Princip opakování a nepřetržitosti - aby došlo k celkové přestavbě organismu, je nutné zátěž vícekrát opakovat, pokud nepřicházejí pravidelné a trvalé zátěžové podněty, dostaví se deadaptace
  • Princip upřednostnění a cíleně směřované koordinace - dynamický stereotyp, v tenise nejdůležitější: rychlostní síla, reakční síla, pohyblivost, technické průběhy pohybu

Stupeň 4: Trénink budování hráče 2 - cca 11(13) - 14(15)let - první kritická etapa

  • nástup první pubertální fáze - tělesné a psychické změny, proto se označuje jako první kritická etapa, v této fázi se objevují buď prví výrazné výkonnostní skoky, nebo první stagnace výkonnosti
  • u úspěšných děvčat neuspěchat nástup do dospělého nebo WTA tenisu, nutná kombinace mezi svojí kategorií, starší kategorií a částečně dospělým tenisem

Cíle a obsahy:

  • Technická a taktická příprava: - neustálé upevňování již dříve nabytých schopností a dovedností, ale zároveň dostatek prostoru pro nové tréninkové obsahy, pokud byla technika v předchozích etapách systematicky rozvíjena, měla by nyní dosahovat vysoké kvality
  • poslední technické korekce - dále jejich vybrušování, tzn. jejich trénink v náročných situacích (náročná koordinace, umění prvek provést i ve fyzicky velmi náročných výměnách...)
  • zapojení taktiky do tréninku, navození zápasových situací - taktický trénink velmi nabývá na významu!!!
  • Fyzická příprava: - snižuje se rozvoj rychlostních schopností, proto je nutné je neustále rozvíjet a udržovat - frekvenční rychlost, akční rychlost, rychlost reakce...
  • nutné zintenzivnění silového (budování svalstva a vyrovnávání svalových dysbalancí)a vytrvalostního tréninku
  • od této etapy musí být dělány rozdíly mezi chlapci a dívkami

Tréninkový plán:

  • ještě důležitější než v předchozí etapě je plánování tréninku a jeho cyklické rozdělení
  • dochází ke zvýšení zátěže a delší turnajové sezoně, proto je velmi důležitá regenerace!!!
  • počet tréninků v týdnu: 4-8krát
  • kolem 14-tého roku jsou již nutné 2 tréninkové fáze za den (mohou být obě i v jedné polovině dne - závisí na pocitu hráče)
  • počet měsíců v roce: 8-10

Turnaje:

  • v tomto období důležitý tzv. třetinový princip - tzn., že hráč má hrát zhruba 1/3 zápasů proti slabším (musí dokázat, že je lepší, že má stále odstup, překonává strach ze zklamání a učí se nepodceňovat soupeře), 1/3 proti rovnocenným (umění bojovat, dotahovat nepříznivé stavy, nevzdávat se, umět pracovat s taktikou) a 1/3 proti silnějším soupeřům (hra v klidu, překonávání sebe sama...)
  • možný opatrný vstup do ženského tenisu (u juniorů je účast v mužské konkurenci výjimkou) - 1/3 turnajů může být odehrána ve vyšší kategorii (dorost), popřípadě v kategorii žen, 2/3 by však stále měly být odehrány ve vlastní kategorii
  • občasná účast na mezinárodních turnajích (změna konkurence, prostředí, celkové "otrkávání se"
  • !!!zápasové zkušenosti lze získat pouze hraním zápasů, turnaje však nesmí být nastaveny příliš vysoko, jinak se nedostaví pocity vítězství ani sebevědomí!!!

Počet zápasů v roce:

  • cca 60 včetně čtyřher

Roční plán tréninku a turnajů:

říjen - přechodné období, turnaje žádné


listopad - přechodné období /první část přípravného období, turnaje žádné


prosinec - první část přípravného období/druhá část přípravného období, turnaje 1 (max. 2)


leden - druhá část přípravného období/zápasové období, turnaje 2-3


únor - zápasové období, turnaje 2- 3


březen - zápasové období / přechodné období, turnaje 2- 3


duben - přechodné období / první část přípravného období, turnaje žádné


květen - druhá část přípravného období, turnaje 2


červen - zápasové období, turnaje 2-3


červenec - zápasové období, turnaje 2-4


srpen - zápasové období, turnaje 2-3


září - zápasové období / přechodné období, turnaje 1/2


Principy:

  • Princip postupně rostoucí zátěže - souvisí opět s optimálními podměty - pokud se zátěž nemění, organismus se přizpůsobí (podněty se stanou podprahovými), nevyvolává se další zvýšení výkonu. Nejlépe v pořadí: zvýšení četnosti tréninků (tréninkové jednotky v týdnu), zvýšení objemu tréninku během tréninkové jednotky, zkrácení přestávek, zvýšení intenzity tréninku.
  • Princip periodizace a práce v cyklech - důležitá změna zátěže (zabránění přetrénování a možnost v určitou dobu dosáhnout vyšších výkonnostních vrcholů)

Stupeň 5: Etapa přechodu, propojovací trénink - cca 14(15) - 16(18)let

  • druhá rozhodující etapa pro další vývoj, dochází k vytváření herní individuality hráče (technika dokončena, orientace na silné a slabé stránky hráče - důležitý velmi individuální přístup, skupinový trénink tudíž jen výjimečně)
  • daleko výraznější účast na turnajích a vůbec poprvé začínají hrát velkou roli i turnajové výsledky
  • u úspěšných hráčů v tomto období nastává problém tenis - škola - důležité, aby si obě strany dokázaly vyjít vstříc - téměř žádný z profesionálních trenérů nedoporučuje školu předčasně opouštět, což od hráčů vyžaduje velkou vnitřní disciplínu (kterou budou ale stejně jako případní světoví hráči velmi potřebovat)

Cíle a obsahy:

  • Technická a taktická příprava: - konečné doladění techniky - její nácvik v obtížných situacích, zvyšování úderové a herní rychlosti
  • zápasový trénink velmi důležitý!!! - zvládnutí technicky a takticky náročných situací + nutný "trénink stresu" - tzn. občasné ztížení tréninkových podmínek (hraní za větru, se špatnými nebo různými míči, při hluku, na různých površích, po těžkém fyzickém tréninku...), v zápase lze úspěšně uplatnit pouze to, co bylo předtím nesčetněkrát nacvičováno
  • Fyzická příprava: - celkově by fyzická kondice měla být na vysoké úrovni, nutno zohlednit silné a slabé stránky jedince
  • fyzická příprava velice důležitá!!!, jelikož u juniorek dochází k pomalému vstupu do ženského tenisu, kde většinou fyzicky nestačí
  • nutné cílené budování svalové hmoty a trénink rychlostní a reaktivní síly (starty, údery se švihem...)
  • k vytrvalostnímu tréninku stále více přidávat trénink v anaerobním zatížení (rychlé sprinty na krátké vzdálenosti za sebou...)

Tréninkový plán:

  • zvýšené turnajové zatížení - velmi nutná regenerace!!! - svalová únava je značně vyšší než u zkušeného dospělého hráče
  • počet tréninků v týdnu: 6-12krát
  • počet měsíců tréninku v roce: 9-10
  • k tréninku nutno využít i čas na turnajích, jelikož se zvyšuje počet turnajů a zkracuje se prostor na samostatný trénink

Turnaje:

  • měly by se dostavit přesvědčivé turnajové úspěchy, výsledky hrají nyní již důležitou roli
  • důležitý také dobrý turnajový plán s rozumnými cíli a postupně narůstající obtížností (ještě na začátku tohoto období je dobré dodržovat tzv. třetinový princip - viz minulá etapa)
  • důležitost výsledků ale neznamená úpornou honbu za body do žebříčku - vede k frustraci hráče
  • u juniorek se doporučuje odehrát zhruba polovinu (dle výkonnosti i více) turnajů mezi ženami, zbytek pak ve vlastní kategorii, junioři v tomto věku dosahují herní vyspělosti mužů jen málokdy
  • !!!zápasové zkušenosti lze získat pouze hraním zápasů, turnaje však nesmí být nastaveny příliš vysoko, jinak se nedostaví pocity vítězství ani sebevědomí!!!

Počet zápasů v roce:

  • cca 70 včetně čtyřher

říjen - přechodné období / první část přípravného období, turnaje žádné


listopad - první část přípravného období, turnaje 1-2


prosinec - první část přípravného období/druhá část přípravného období, turnaje 1-2


leden - zápasové období, turnaje 3-4


únor - zápasové období, turnaje 3-4


březen - zápasové období / přechodné období, turnaje 2


duben - přechodné období /první část přípravného období /druhá část přípravného období, turnaje 1


květen - zápasové období, turnaje 3-4


červen - zápasové období, turnaje 3-4


červenec - zápasové období, turnaje 3-4 (možnost krátkého odpočinku - turnaje 1-2)


srpen - zápasové období, turnaje 3-4


září - zápasové období / přechodné období, turnaje 1-2


Stupeň 6: Vrcholový trénink - trénink maximální výkonnosti - od cca 16(19)let

  • vrcholí zde individualizace a stabilizace hráče - počátek budování maximální výkonnosti (ta vrcholí kolem 25 - 26 let)
  • obrovsky narůstá počet turnajů - zkracují se tréninková období, nutnost tréninku i na turnajích
  • hledání nových cest pro další výkonnostní růst - organismus se totiž postupně přizpůsobil všem dosavadním tréninkovým podnětům, nesmí dojít k stagnaci hráče

Specifické aspekty této etapy:

  • přechod z juniorského do dospělého tenisu - mezi oběma kategoriemi je veliký rozdíl - i hráč na 350. místě světového žebříčku umí velmi dobře tenis, navíc juniorům chybí zkušenosti, musí se vyrovnávat s daleko větším tlakem, dlouhými cestami - důležitá adaptace
  • cesty kvalifikacemi - každá kvalifikace je sama o sobě velmi dobře obsazeným turnajem - hráč musí vyhrát 3-5 zápasů, přitom v prvním kole hlavní soutěže může nastoupit proti nasazenému hráči - musí mít tedy výbornou kondici i mentální sílu
  • finanční problémy- ze začátku se jedná o velmi minusovou záležitost (pokud hráč nezíská sponzory či podporu svazu) - letenky, hotely, trenér...

Cíle a obsahy:

  • trénink zahrnuje celé spektrum techniky, taktiky, kondice, psychickou stránku - nutnost posilování individuality hráče (snaha o špičkový tenis a rychlý postup na žebříčku - statistiky hvězd - cesta do top 100 15 měsíců, do top 10 ještě dalších 20 měsíců)
  • absolutní přednost má trénink blízký zápasu a kvalita před kvantitou!!! - je ale též velmi důležité řídit se individuálními pocity hráče

Tréninkový plán:

  • všechny plány se již nastavují individuálně!!!
  • Nutné je však minimálně 2krát ročně 3-4týdenní systematický trénink bez turnajů, stejně jako 2-3 delší regenerační fáze!!!

Turnaje:

  • u špičkových hráčů snaha vstupu do profitenisu
  • u ostatních je důležité ještě sehrát více zápasů ve vlastní kategorii - získání herní praxe

Počet zápasů v roce:

  • cca 70-80 včetně čtyřher

Principy:

  • Princip individuality
  • Princip regulujícího vzájemného spolupůsobení jednotlivých tréninkových prvků - především soulad kondičního a technického (koordinačního) tréninku
  • Princip komplexnosti - dominuje komplexní trénink - technické, taktické i kondiční cílr
  • Princip kvality (preciznosti) - preciznost svědčí o vysoké kvalitě motorického výkonu, zaměření se v tréninku na cíl a úkol
  • Princip periodické regenerace