"mindfulness"

Jak lze vlastně nadpis této stránky přeložit: všímavost? bdělost? být plný myšlenek?

Všímavost je schopnost plně prožívat přítomnost, zvládat přitom své emoce a zachovat si odstup od posuzujících myšlenek (z internetových stránek www.praveted.cz)

Všímavost znamená uvědomovat si se zájmem a lehkostí, co se právě teď děje uvnitř nás i kolem nás.

  • co vnímáme smysly
  • jaké myšlenky nás napadají
  • jaké emoce prožíváme
  • jak vnímáme své tělo
  • jak spolu všechny tyto prožitky souvisí
  • a jak je přítomnost propojena se vzpomínkami na minulost a předjímáním budoucnosti

Všímavost vytváří větší prostor mezi podnětem a reakcí a umožňuje Vám tak najít dovednější odpověď na stresující situace. Postupně se můžete osvobodit od navyklých reakcí, které Vás udržují ve stresu.

Všímavost můžete rozvíjet pravidelným cvičením, podobně jako hru na hudební nástroj, cizí jazyk nebo bojové umění. Důležitá je pravidelnost cvičení, například v průběhu kurzů Mindfulness se předpokládá, že budete věnovat všímavosti cca 30 minut denně.

Základem cvičení všímavosti je opakované vracení pozornosti k tomu, co právě prožíváte. Trpělivě, přátelsky a se zájmem.

  • Příjemné prožitky si můžete užít, ale nesnažíte se je zadržet či nutkavě vyhledávat.
  • Nepříjemné prožitky nevyhledáváte, ale pokud se objeví, nevyhýbáte se jim a prostě jim dovolíte, aby byly plně prožity.

Díky neustálému navracení do přítomnosti se pomalu začínají rozvíjet některá centra v mozku. Jde zejména o centra, která se podílejí na práci s pamětí, regulaci emocí, empatii, sebeuvědomování a motivaci.

Přečtěte si více o vědeckém výzkumu a přínosech mindfulness ...

Všímavost není další forma psychoterapie nebo svépomocná metoda, která má zlepšit Váš život. Nesnaží se zakrýt nedokonalosti, ale hledá v nich souvislosti a bere je jako učitele. Všímavost neřeší přímo naše nesnáze, ale s laskavostí a pronikavým uvědoměním odhaluje potřeby a motivace, které se za nesnázemi skrývají. Odhaluje části prožívání, které dřív byly pod prahem našeho vnímání. A pokud si tyto děje, které dosud unikaly naší pozornosti, jasně uvědomíme, stane se něco pozoruhodného: to co nás dříve trápilo se začne samo od sebe rozpouštět. Neustále s něčím bojujeme, reagujeme stále stejně a nevidíme nové možnosti, donekonečna přemítáme a ztrácíme se v myšlenkách, reagujeme automaticky, pohlcuje nás špatná nálada a přestáváme se věnovat činnostem, které nás naplňují. Pokud všechny tyto projevy přestaneme vnímat jako naše nepřátele, ale budeme je se zájmem zkoumat a učit se od nich, začnou se pomalu rozpouštět.
Můžeme Vám to říci - můžeme Vám to dokonce dokázat pomocí těch nejúčinnějších nástrojů, které má věda k dispozici - ale musíte to sami zažít, abyste tomu skutečně porozuměli.

Všímavější lidé dokáží lépe zvládat nepřehledné a stresující situace, protože:

  • nejsou tolik motivování strachem z neúspěchu, ale spíše radostí z objevování
  • mají lepší přehled o tom, co je pro ně důležité, proč je to důležité a jak toho dosáhnout
  • jsou méně nepozorní, nereagují tak často automaticky a méně je ovládají návyky
  • snáze nacházejí nová kreativní řešení
  • dokáží využít i nepříjemné zkušenosti pro svůj rozvoj

Všímavost pomáhá odolávat nutkavým, stále dokola se vracejícím myšlenkám, protože:

  • umožňuje přijímat posuzující myšlenky spíše jako odhady skutečnosti, které mohou a nemusí být pravdivé, a se kterými se nemusíme ztotožňovat
  • dává větší svobodu zvolit si, zda v myšlenkách pokračovat či nikoliv
  • lépe si uvědomujeme, jak myšlenky ovlivňují emoce a naopak
  • jasněji rozlišujeme, kdy je přemýšlení efektivní cestou k řešení a kdy vede k frustraci

Všímavější lidé lépe zvládají zahlcující nepříjemné emoce (zejména deprese, úzkost, vztek), protože:

  • jsou vyrovnanější, nepotlačují emoce, neutíkají před nimi a nerezignují
  • dokáží vnímat jakým způsobem se emoce projevují v těle
  • dokáží se radovat i z prostých věcí, s vděčností oceňují bohatství života

Všímavost zmírňuje chronický stres, chronické bolesti, nespavost, vyčerpání, protože:

  • mění vztah k nepříjemnému prožívání - fyzická i psychická bolest přestává nahánět hrůzu a nevede tak snadno ke vzteku, sebelítosti či beznaději
  • dříve si všimneme příznaků vyčerpání či vyhoření a věnujeme dostatek času činnostem, které nás naplňují
  • život získává hlubší smysl a neprotéká mezi prsty

Všímavější lidé mají lepší vztahy a lépe zvládají konflikty, protože:

  • díky odstupu od myšlenek, méně kritizují sebe i druhé
  • díky bližšímu kontaktu se svými emocemi si jasněji uvědomují, co je pro ně skutečně důležité
  • díky větší vyrovnanosti, se nepotřebují tolik obhajovat a vymezovat
  • jsou přátelštější k sobě i druhým
  • dokáží lépe empaticky porozumět druhým lidem
  • mají větší schopnost jasně a pevně vyjádřit, co je pro ně důležité a zároveň zohlednit zájem druhých lidí

A co to vše má společného s tenisem, kde se spíše využívá českého překladu bdělost než všímavost?

Řada tenisových odborníků říká, že "tenis je hlava", nebo, že "tenis je o hlavě". Ano to vše platí na určité podobné technicko-taktické vyzrálosti. Psychická odolnost je v tenise důležitá, pamatují se jen jména šampionů, ostatní vlastně vždy prohrají, tenista je téměř vše sám (samozřejmě s podporou svého týmu) - adaptace na různé soupeře, na růzbé povrchy, míče a klimatické podmínky. Mindfulness je ve sportu stav, kdy je sportovec plně soustředěný a zároveň uvolněný. Nemá stres, je schopen plně vnímat, má vyrovnanou mysl, která je vedle fyzických dovedností nezbytná. Trénink bdělosti vede k lepšímu zvládnutí stresových situací, vlastních emocí, roste sebeakceptace a koncentrace a menšímu vnímání času. Cílem je více pozorovat a méně hodnotit, stavět vnitřní hru nad vnější výsledek (výhra či prohra), naučit se trpělivosti a vědění, proč hrajeme tenis. 

Více o programech tréningu bdělosti: "MIndfulness-Acceptance-Commitment Approach (Gardner and Moore, 2004), "Mindful Sports Performance Enhancement" (Kaufman et al, 2009).