Mladší žáci - začátek situačního tréninku

Kategorie mladšího žactva (10-12) je prvním rozhodujícím stupněm pro postupný růst výkonnosti. Chyby, ke kterým může dojít v tomto období, se později mohou stát chybami limitujícími. Do popředí se v tomto období dostává specifický tenisový trénink a specifická kondiční příprava. 

Kategorie mladšího žactva zahrnuje historicky dětí 3 ročníků narození. Diskuze nad tříletou kategorií mladšího žactva, dvouletou kategorii staršího žactva a čtyřletou kategorií dorostu probíhají desítky let. Názory na různé posuny věkové hranice jsou nepřeberné od rozdělení kategorií po 3 letech, přes prodloužení kategorie babytenisu do věku 10 let, především z důvodu opravdu velkých rozdílů mezi dětmi někdy i 9ti letými (turnaje začínají již v prosinci roku předcházejícího) a 12tiletými "puberťáky".

V tomto věkovém období dochází k biologické a psychické (formování záměrné pozornosti a paměť, tvorba vyšších citů, zdokonaluje se sebeovládání, uznání autorit a sebeovládání) vyrovnanosti a současně motorickému rozvoji (zlatý věk motoriky - rozvoj koordinačních schopností, reakční a frekvenční rychlost, nervosvalová koordinace), začíná se odlišovat dívčí a chlapecká postava. Z hlediska vývoje myšlení se jedná o stadium konkrétních operací a jevů, které si lze představit.

V období je třeba se stále věnovat nejen tenisové přípravě, ale kondici a dalším aktivitám. Počet turnajů a jejich náročnost se nesmí přehánět, naprosto nevhodné je se v tomto věku orientovat na okamžitý výsledek a "pouhý zisk bodů".

TECHNIKA

Technika nesmí být již jen samostatným segmentem bez návaznosti na situační využití, současně je nutné ctít základní biomechanické principy. Do 12 let by měl být uzavřen nácvik základních úderů a úderových technik (lift, topspin, drajv, slice, volej, kraťas, podání s různými typy rotací,...). Technické dovednosti hráč zdokonaluje v konkrétních herních situacích (nejen hra volejů po náběhu, ale i situace, kdy naběhnout - správně se rozhodnout). Situační trénink tedy vytváří konkrétní zápasovou situaci složitou dle individuální herní úrovně.

TAKTIKA

Zvládnutí následujících taktických a herních situací:

• pravidelný trénink 5 základních situací: hra po podání, hra na returnu, hra ve výměně od základní čáry, přechod k síti a hra u sítě, obrana proti nabíhajícímu hráči
• pokrytí dvorce - směr úderů: zpět odkud míč přilétl, z úderu podél křížem, z úderu křížem podél (nejtěžší změna - z krosu lajna)
• hra ve výhodě, hra pod tlakem, délka úderů
• změna rytmu hry: zpomalení slajsem nebo lobem, kombinace délky úderu a "úhlu"
• 2/3 dvorce kryje forhend
• hra uvnitř dvorce a přechod k síti

KONDICE

• rozvoj koordinace, rozvoj reakční a frekvenční rychlosti
• stále rozvíjet a posilovat stabilizační svalový systém (postura), současně předchází i zraněnií, zlepšuje motoriku končetin a rotační pohyby trupu
• strečink - protahování svalů, které mají tendenci ke zkrácení, posilování opačných skupin, začátek spolupráce s fyzioterapeutem

PLÁNOVÁNÍ

V této věkové kategorii je již potřeba připravit minimálně hrubý koncept pro optimální rozvoj všech složek tréninku (technika, taktika, situace, kondice, utkání). Při výběru turnajů je třeba alespoň první 2 roky respektovat princip 2/3 turnajů spíše slabší úrovně, kdy hráč získá herní zkušenosti a 1/3 turnajů hrát nahoru (pokud lze), aby se hráč konfrontoval s nejlepšími v ročníku v oblasti a následně v republice. Většina renomovaných trenérů nedoporučuje v tomto věku opouštět mateřský klub, který dal hráči dobré základy (výjimky potvrzují pravidlo) a přecházet do "velkého" klubu.

S využitím materiálu časopisu Tennis Arena.